NÁROKY NA SVĚTLO

O ibišku se všude píše jako o rostlině, která miluje slunce. Avšak podle českého přísloví „všeho s mírou" to u ibišků platí stoprocentně. Je prokázáno, že kvalitní sluneční svit v délce dvě hodiny denně spouští mechanismus nasazování květů. Mnoho pěstitelů má svoje ibišky na oknech, kde v závislosti na poloze slunce v průběhu dne pouze „projde" a rostliny v pohodě kvetou. Každopádně pokud je rostlina trvale umístěna ve stínu, má nádherné velké listy, ale květů se zřejmě nedočkáte.

Tak jako u všeho i zde platí rovnováha slunce-teplota-voda. Slunce a teplota jsou dva faktory, které stojí v opozici. Pokud je hodně slunce, je důležité zajistit nižší teplotu. Pokud je hodně tepla, je potřeba rostliny před sluncem chránit. Ruku v ruce s tím souvisí i spotřeba vody. Při vysokých teplotách a slunečním svitu je spotřeba vyšší. Při nižších teplotách nebo nedostatku světla spotřeba vody klesá.

Přímé slunění ibišku je spojeno s rizikem úpalu, který vede u rostliny ke stresu. Zvlášť v jarních měsících, kdy slunce svítí naplno a rostliny jsou ještě nepřizpůsobené po zimním slunečním půstu. Co se při úpalu stane? Sluneční záření spálí část chlorofylu na listech a ty se zbarví do běla. Pokud je rostlina silná a zdravá, je schopna během několika dnů začít růst. Nové listy jsou již vůči slunci odolné. Tuto možnost ale nepovažuji za šťastnou, avšak 

postupný přechod z domova na slunce lze řešit stínovkami nebo umístěním rostlin pod stromy, kde dojde k plynulé aklimatizaci. Podobně velmi rizikové může být umístění rostlin ke stěně domu. Některá zákoutí mohou vytvářet tepelně velmi náročný prostor. Zásadní roli hraje i barva zdi. Pokud je v tmavých odstínech, pak je tepelné zatížení vyšší než u zdi světlé nebo bílé.

Vysoké teploty nebo nárazová absence vody vedou k opadávání poupat. To je první reakce, kterou rostlina dává najevo, že se jí na vámi vybraném stanovišti nelíbí. Moje zkušenosti jsou následovné. Rostlinám dopřeji ranní a trochu dopolední slunce, pak jsou přes poledne ve stínu. Slunce na ně začíná svítit zhruba od čtyř hodin do západu slunce. Každopádně pokud chcete mít ibišky na slunci, je nutné jim zajistit i několikrát za den přísun vody. Pokud je vše v pořádku, rostliny vytváří množství poupat a intenzivně rostou.

V případě skleníku se do letnění tropických ibišků vůbec nepouštím. Některé rostliny jsou na přesuny docela choulostivé a exteriér nabízí spoustu rizik. Zvířaty počínaje přes vítr nebo prudký déšť či kroupy konče.

Podzim a zima, tedy období, kdy v našem klimatickém pásmu dochází ke snížení světelnosti, je pro ibišky nepřirozené - stresující. Tomuto období je nutné přizpůsobit množství vody a logicky i přísun živin.

 

 

Dalším možností je umělé osvětlení  více ZDE