HISTORIE

Všechno začalo před třiceti lety. Pozemek, který jsme koupili, byl prvorepublikovou zahradou  plnou starých ovocných stromů. V rámci stavebních úprav na domu, který byl stejně jako stromy z počátku třicátých let minulého století, jsme většinu stromů vykáceli. Tím začalo první období zahrady, kterému já říkám „latifundie." Můj tatínek, který zahrádkařil a byl velkým sběratelem a fandou cibulovin, růží a především amerických kosatců, atakoval nové prostory svými miláčky. Zahrada byla záhonová.

Druhé období se datuje na počátek devadesátých let, kdy jsem začal záhony umenšovat a došlo k výsadbě některých jehličnanů.Vlastní zásadní proměna zahrady nastává po roce 1995, kdy vysazuji většinu jehličnanů, rododendronů a azalek. Výstavba jezírka tuto etapu zakončuje.

Nejzásadnější období přichází s rozhodnutím na celkovou rekonstrukci domu v roce 2004. V následujícím roce stavím první díl zimní zahrady, která svými 40m2 nabízí možnost pěstování tropických rostlin. Po roce provozu je jasné, že její rozměry nestačí. Druhou etapou výstavby rozšiřuji plochu na necelých 100m2.V tomto čase jedu s rodinou do Buchlovic a tam objevuji ibišky.......jiné, než jsem znal doposud z dovolených ve Středomoří. Začínám sbírat informace na internetu a zjišťuji, že ibišky existují v neskutečných barvách a tvarech.V roce 2007 přichází prvních šest kousků z Holandska. Na jaře 2008 rozkvétají, jsem z jejich barev a tvarů fascinován. Nakupuji další z Holandska a první dovoz z Ameriky. Prostory začínají být těsné, hlavně ale zjišťuji, že tropické ibišky vyžadují specifické prostředí a péči. V roce 2010 se setkávám s Janem Gommerem z Holandska. Po této návštěvě jsem rozhodnutý pro stavbu skleníku pro ibišky. Na konci října 2010 stěhuji sbírku do nových prostor. Zima v novém prostředí proběhne zcela bez problémů a většina z nových i starších rostlin kvete jako o život.